Mackova hora, aneb slunce pálí jak ďas...

Už ráno to vypadalo, že bude horko a bylo... Bohužel datum výšlapu kolidovalo s dvěma důležitými akcemi v obci a okolí. Pokusili jsme se tedy výšlap naplánovat tak, aby zájemci stihli i tyto akce. I proto byla trasa tentokrát kratší, ušli jsme cca 13 km. Pevné jádro turistického oddílu vyjelo již ráno z krupského nádraží. V Lužné byla výluka a tak cestu na řevničovské nádraží jsme absolvovali autobusem s příjemným panem řidičem, který vypadal, že by ho zaparkoval a vydal se s námi :)

Na rozcestí u řevničovského nádraží se k nám přidala luženská a slánská sekce věrných. Nakonec jsme vyráželi v počtu jedenácti kusů, což není tak špatné.

Na louku za vzácnými rostlinami...

Cesta vedla lesem, takže vedro nebylo tak úmorné. Příjemná procházka s poznáním květeny luženských lesů. Pak ale začalo jít do tuhého. Z rozcestí k Rudě, vedla cesta rozehřátými poli. I to jsme zvládli a navštívili Nový rybník u Nového Strašecí, který je vyhlášenou přírodní památkou. Jelikož jsme nejen turisté, ale také nadšenci a obdivovatelé přírody, zavedl nás náš průvodce Václav na část louky, kterou se podařilo v minulých letech zachránit před zavezením a zničením. Je tu přesně vidět, kudy vede hranice zavezené oblasti a zachované části. Nachází se zde mnoho zajímavých druhů rostlin.

Výstup na rozhlednu na Mackově hoře

Když jsme se dost pokochali vzácnou květenou, vyrazili jsme na, "nejnáročnější" část pochodu, výstup na Mackovu horu. Rozhledna je o prázdninách otevřená každý den otevírací doba a tak nic nebránilo tomu, abychom vystoupali 98 schodů a užili si báječný rozhled z výšky 524 metrů nad mořem.

Vzhůru do legendární hospůdky "Na Růžku" v Pecínově...

Po odpočinku a příjemném posezení se správcem rozhledny, jsme se vydali do cíle našeho pochodu a tím byla legendární hospůdka v Pecínově "Na Růžku". Zajímavostí této příjemné hospůdky, která vítá turisty, cyklisty a všechny pocestné je, že si zahrála v roce 2006 ve filmu "Po strništi bos". Cestu nám mírně zkomplikovala oprava mostu nad železnicí a tak jsme to střihli přes sklizené pole a pak zkratkou přes trať (byla výluka, takže přechod byl bezpečný) s malou zastávkou na Podhůrce (novostrašecký rybník) s osvěžením a kapřím dohledem, kterou ocenili zejména děti.

Unavení, zpocení, ale spokojení jsme dorazili na Růžek, abychom zde výšlap zhodnotili a domluvili se na další trase.

Další výšlap bude na podzim a plánujeme dvě trasy s cílem ve chříčském pivovaru.