Jarní procházka obcí, aneb kde se v Krupé šenkovalo

Ranní obloha nevypadala moc přívětivě a také na začátku vycházky trochu sprchlo. Téma bylo natolik zajímavé, že přilákalo cca 35 turistů, příznivců a pamětníků. 

Vycházíme z krupského nádraží, kde byla provozována do roku 1944 hospoda pod koncesí Maxe Egona Fürstenberga. Po 2. světové válce ji převzala LSD Jednota. V roce 1976 byl ukončen provoz a hospoda uzavřena.

Od nádraží pokračujeme k hospodě "U Pernetů", kterou vlastnila od roku 1880 rodina Pernetů. Hospodu  vystavěl Antonín Kindl v roce 1871. Poslední provozovatelkou byla Josefa Pernetová. Provoz byl uzavřen v roce 1955.

Míříme k sokolovně, kde se dozvídáme historii hospody "Na Cikánce". Hostinec "Na Cikánce" provozoval ve druhé pol. 19 století hostinský Antonín Šípek, po něm Rudolf Ryvola. Jméno si vysloužila častými šarvátkami cikánů, které eskalovaly v září 1907. Od roku 1911 ještě vystřídala tři majitele a v roce 1959 byla prodána organizaci Sokola, který ji převedl v roce 2017 obci. Hospoda má sál, ve kterém dodnes probíhají sportovní i společenské akce. V nedávné minulosti vystřídala několik provozovatelů a byla provozována s delšími výpadky. Od 1. května 2023 je její provoz opět obnoven k sousedskému setkávání. Přejeme novému provozovateli ať se daří :).

Sálem se pyšnila i hospoda "U Kafků" (cca v první třetině Husovy třídy stoupající k Šustně). Hospodu vystavěl na přelomu 50. a 60. let 19. století Václav Kočí. V roce 1890 ji provozoval rod Kafků. Sál s jevištěm sloužil kromě tancovaček také místnímu spolku divadelních ochotníků.

Poslední naší zastávkou je dosud fungující restaurace "Na Šustně". Říkalo se tu na Šoustalce a hospodu vystavěl Tomáš Ryvola v roce 1851. Od roku 1927 byla v majetku rodu Labaštů. (Jsme velmi rádi, že s námi vycházku podnikla i zástupkyně rodu Labaštů a obohatila tak výklad množstvím reálií z rodinného archivu). 

Hospoda také disponovala sálem a od roku 1929 se tu dokonce promítalo. Kino skončilo v roce 1967. Sedm let poté, co stát hospodu Labaštům sebral. Hospoda se pak dostala do majetku Jednoty. Pamětníci vzpomínají na legendární čaje, které se tu pořádaly a byly proslulé v celém okolí. Restitucí se po revoluci hospoda navrátila zpět do rukou rodiny Labaštů.

Kromě těchto koncesionovaných hospůdek bylo v Krupé ještě pár míst, kde se čile šenkovalo na černo. Byla to zjevně činnost žádaná, což také dokazuje řada neúspěšných pokusů místních o získání koncese. 

Vycházku jsme zakončili opékáním špekáčků na dvoře sokolovny. Všem děkujeme za hojnou účast a těšíme se na další komentované vycházky.

Hanka Prokopová - čerpáno z poznámek Václava Somola